
Část třetí: Jít dál...
12. prosince 2008 v 21:02 | Dark Butterfly | Jít Dál...
Komentáře
ne... nevyšlo a ani to nemám v plánu...:) teď si mě dokonale zaskočila... ale moc příjemně...:)) díky
Já to nebrala jako kompliment, ale jako naprostej fakt!
Myslím, že jsi skvělá na to psaní.
vždyť já taky neříkám, že jsi to nemyslela vážně...:) jen si nedokážu představit, že bych někdy něco vydala...
to je moc krásný,povedlo se ti to. Napíšeš ještě něco? třeba delšího..
když já na ty delší výtvory moc nejsem... třeba něco začnu a pak nejsem sto to dokončit... třeba Jít Dál jsem psala přes půl roku... prostě jsem napsala první část - do tej nehody... pak začátek dvojky... a ... nic.. půl roku pauza... jenže pak nevím proč, ale vzala jsem papír a zbytek byl během hodiny na světě... prostě někdy psát jde a někdy nejde...xDD
Zajímavá povídka, docela pěkně napsaná, jen jsem očekávala trošku jiný konec, přece jen po sebevraždě nenásleduje tak příjemný konec (vlastní zkušenost..) a význam slov "jít dál" jsem si také představila trošku jinak:) Ale i tak musím říct, že ačkoli se jedná o prvotinu, tak se mi povídka moc líbí;)
díky...xD
víš.. já to vzala z té strany, že když si za života hodně vytrpěla, má na výběr... stačilo se rozhodnout jinak - tam šlo o to, jestli má ještě chuť se vrátit, chuť žít dál svůj život... protože pak by jí doktoři jakoby stihli zachránit... ale co by pak z toho života měla? čekala by jí spousta vyšetření, psychiatrie, léčení... kdo ví, jestli by se z toho dostala...
a já to vzala z druhé strany... rozhodla jsem se pro vykoupení ze vší té bolesti... pro naději, že teď už jí bude líp...

Ano, naději beru taky jako obrovský zázrak.
jsi nesmírně nadaná, chtěla bych ti říct mnohem víc, ale docházejí mi slova.
Doufám, že se ještě dožiju, až ti vyjde něco knižně, nebo už vyšlo?