Zvláštní

23. listopadu 2008 v 18:06 | Peťka ;) |  Vaše příspěvky...
Popravdě... divnější a rozházenější básničku jste tu možná asi ještě nečetli! ;) Jenže... ten, kdo píše básničky mě určitě pochopí, když napíšu, že když na člověka sedne psaní, tak prostě psát musí. A kolikrát je těch myšlenek v hlavě tolik, že není čas je moc třídit do literárního vytříbeného skvostu. ;) Tak snad se v tom nějak vyznáte...?! ;)

Zvláštní

Samota mě obestírá,
jen z dálky matně bílé světlo bliká,
strach mě pevně svírá,
ale naděje pouta kolem srdce odemyká.

Andělé pláčí,
zachytím jejich slzy- nenechám je padnout,
hodně chtít stačí,
a mohou zase svobodně vzlétnout.

Obavy v hlavě křičí,
touha jim však pusu přáními zavírá,
nejistota mě ničí,
láska Ti klíč ke mně předává.

Nejsem hračka na hraní,
ani naivní dilinka blonďatá,
vím, že sny se jen tomu plní,
kdo překážky kvůli nim zdolává.

zdroj: http://fuckybaby.blog.cz/

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama